Úterý, 22.09.2009

Ráno mě vzbudil budík...
Sakra... zase sem zaspal?! vyděsil sem se
Naštěstí mě vzbudil včas
Seběhl jsem ze schodů, nasnídal se.... popadl tašku
Blbá škola... vyběhl jsem ven na autbus
V autobuse sem se mačkal, jako pokaždé ráno
Proč sakra musí jezdit tak malé autobusy když jezdí tolik lidí?! zanadával jsem si když jsem vystoupil
Do třídy jsem přiběhl se zvoněním...

Toshiro

Ráno som vstal, rýchlo nahádzal do seba raňajky a vybehol z domu. Vybral som autíčko a žíhal do školy.
Celý čas som rozmýšlal nad tým denníkom a nad menom ktoré som tam napísal.
Iba som sa zasmial a daľej riadil.
Brata som mohol zobrať zo sebou, prečo sa tisne v autobuse? pomyslel som si.

Kyoya

1. hodina - Angličtina pro pokročilé byla celkem v pohodě...
Měli sme na ní takovou postarši američanku. Byla chudák věčně zmatené a měla děsněj přízvuk...
Na druhý hodině to ale přišlo, písemka z Dějáku. Byl jsem totálně dutej... něco jsem opsal, něco jsem věděl... na tu dvojku bych to mohl uhrát... snad

Toshiro

Zaparkoval som auto na univerzitnom parkovisku vedľa auta profesora Ainga.
Bol som v predstihu, lebo som myslel že brat pôjde so mnou... takže som mal dosť času.
Po chvíľe som už vedel že to dievča ktorej meno som včera napísal do denníku je mŕtve. Všetci o tom hovorili. Roznieslo sa to neuveriteľne rýchlo.
Stál som nad umývadlom na WC. Tvár som mal v dlaniach.
Náhoda? Nie, naozaj to bol... valec. Neverím...
... to nie je možné. zamýšlal som sa.
V tom tam prišli štyria spolužiaci s ročníka.
Hej, Toshiro, čo tu robíš? Už si počul? Daisui je mŕtva. začali sa smiať a všetci ostatní s ním.
Konečne. poznamenal daľší.
Zroloval ju valec ako placku! zakričal nahlas tretí a všetci sa pustili do smiechu ešte viac. Potom odišli.
Sakra...
Išiel som na dnešnú prednášku. Bola to pokročilých ľudských právach... ako by som to nevedel.
No mal som pocit ako vrah. Cítil som sa ako vrah. Celú prednášku som presedel v zamyslení.

Kyoya

Zbytek školy byl celkem v pohodě...
Sice mě vytasil ten pitomec starej na biologii, ale uměl jsem...
O velký přestávce sem se náhodou vyhnul tomu idiotovi Renmarovi a jeho partě, který ze mě zase chtěli vytlouct prachy na oběd...
Brácha dneska končí pozdě... takže pro mě nepřijede...
Opět jsem se tlačil v buse...

Seichi
Dneska prej umřela nějaká holka
jako by se to nedělo každý den pomyslel jsem si při cestě domů
mrtvola sem, mrtvola tam...

Toshiro

Celkom som tomu nechápal. Ako to funguje...?
A ten... v tom Porsche... tento denník mal? Kto to bol?
Musím si to zistiť.
Po škole som sa vracal domov na mojom toronade.
Zamyslený som vošiel do domu, sadol si pred telku a čakal na poobednajšie správy.

Kyoya

Sjel jsem po zábradlí
Oniisan vykřikl jsem a skočil k němu na gauč
Vypadal nějak zaraženě...
Copak je oniisan? zeptal sem se ho poťouchle

Ren

Stál jsem jak přivařenej. Daisui je mrtvá? Zeptal jsem se nahlas jen
tak pro sebe. Tu holku jsem sice moc nemusel, ale že bych jí přál smrt..
Po škole jsem šel domů a sedl si k PC. Zapnul jsem QIP..
Jedinej, kdo byl ze třídy online byl Toshiro..A to ještě k tomu away..
Klikl jsem na něj.

Ren

Čau, hele, nevíš něco víc o smrti Daisui? Já slyšel jen to, že je mrtvá, ale nevím, jak se to stalo..

Toshiro

Vykašlal som sa na správy a bežal hore do izby lebo som počul ,,ooov'' ICQčka.
Spolužiak napísal, Ren.
Sadol som si za počítač a odpísal mu.

Toshorox
čau, počul som o tom dnes v škole...
Napísal som. Naštastie nemohol vidieť moj zdesený výraz.

Ren

Sotva jsem se otočil, už mi zablikala zpráva.

Ren

Já právě taky.. Víš nějáký podrobnosti..?

Napsal jsem a čekal na odpověď.

Toshiro

Zamyslel som sa. O tomto sa nikto nemôže v žiadnom prípade dozvedieť.
Bol by som vinný za vraždu.

Toshorox
Nič moc... len že nad ránom odišla z domu a zrazil ju.... valec. A že im trvalo vyše hodiny aby ju identifikovali.
To všetko som sa dopočul od spolužiakov... dodal som aby sa mu to nezdalo podozrivé že viem podrobnosti.

Pri pomyslení na to sa mi zdvihol žalúdok. Včera som bol hrdina, no dnes už mi nie je do smiechu.
Sakra, kto to mohol vedieť?! zakričal som si pre seba nervózne.
Nikdy by som to meno nepísal...

Ren

Při pomyšlení na válec jsem se musel chtě-nechtě pousmát..

Ren

No nic, měj se..Musím si ještě dodělat úkoly.

Napsal jsem spolužákovi a odhlásil se z QIPu.

Kyoya

Nikdy by som to meno nepísal... slyšel jsem zeshora
STIŠ SE TAM ! TADY NESLYŠÍM TELEVIZY !!! vykřikl jsem nahoru do patra
Zrovna začínaly večerní zprávy...

Toshiro

Ren sa odpojil.
Rýchlo som zbehol dole a sadol si vedľa brata.
Hlavné spravodajstvo začínalo.

( https://deathnoterpg.forumczech.com/televizni-noviny-f10/hlavn-spravodajstvo-t32.htm )

Kyoya

Nebyla to náhodou tvoje spolužačka? Ta o které jsi říkal "Aristokratická mrcha?" nebo tak nějak? zeptal jsem se bratra, když jsem uviděl zpravodajství...
O tříde nikdy nemluvil, ale na tuhle nadával... byla-li to vůbec ona...

Toshiro

Naprázdno som preglgol a zatváril sa vydesene.
Oblial ma pot...
A-áno... to je ona. povedal som mu s ťažkostami.

Kyoya

Co ti je? Já myslel že ji nemáš rád...
Sice to byla tvoje spolužačka, ale nešekal bych, že tě totak sebere... řekl jsem
Přirozeně je mi jí líto... dodal jsem

Toshiro

Nie, nemal som ju rád. odvetil som mu a zamračil sa.
Môžem to povedať takto...
... konečne je tá mrcha mŕtva. zasmial som sa nahlas.
A mne to nie je ľúto - nezaslúžila si nič iné. Asi spáchala samovraždu lebo jej hlúposť presahovala všetky ľudské medze, asi to jej mozog nezvládal. smial som sa daľej schuti.

Kyoya

Oniisan? zeptal sem se opatrně
Vypadal že se pomátl...
Miloval ji snad tajně a teď se zbláznil že je mrtvá?

Toshiro

So smiechom som sa postavil a išiel do kuchyňe,
Tam som si nalial mlieko a ked som si ho nalieval, tak som sa stále smial.
Potom som sa pošmykol na rohožke, rozosmial som sa ešte viac od bolesti v temene hlavy.
Idem hore. oznámil som so smiechom a so smiechom aj vybehol hore do izby.

Zabuchol som dvere a sadol si za počítač, zo zásuvky som vybral denník.
ARGH! zakričal som a prevrátil stoličku. V zrkadle ktoré som mal za monitorom som uvidel polteirgeista.
Kľud. povedal temným hlasom.
Ešte viac som sa vyľakal a zobral si krucifix.
Ty si... shinigami? vyhŕklo zo mna v rýchlosti.

Seichi
Zpravodajství je dnes fakt neskutečně rychlé pomyslel jsem si

Kyoya

Máma odběhla k sousedce a táta se nevracel z práce...
Takže jsem se doma celkem bál... brácha asi zešílel...
Radši jsem šel do pokoje, zalezl pod postel a čekal co bude...

Toshiro

Po krátkom rozhovore som mu tak trocha uveril.
Ponúkol mi jeho oči, ale za takú cenu!
Ani náhodou! povedal som rozhodne a sedel nad zápisníkom.
Predstavil sa ako Myu. Zvláštne meno...
Rozmýšlal som koho napísať, aby som si bol na sto percent istý.
V hĺbke mysli som si bol istý, ale nedalo mi to.
Napísal som meno najhľadanejšieho zločinca v Japonsku, teda, dúfal som že v správach zverejnili jeho pravé meno.

Kyoya

Nakonec jsem se osmělil
Vztal jsem... došel ke dveřím a zaklepal na pokoj brachy
Oniisama? Jsi tam? Jsi v pohodě? zeptal jsem se